OTÁZKY

Proč bych měl jít ke zpovědi?

Pokud jste delší dobu nebyli na zpovědi, Katolická církev vás stejně očekává a chce vás přivítat zpátky. Udělejte krok víry. Budete překvapeni, jakou volnost pocítíte po tom, co přistoupíte ke svátosti smíření. Opravdu hodně katolíků opisuje neuvěřitelné pocity lehkosti, pokoje, radosti a lásky, které vůbec neočekávali. Ježíš vás osobně zve k tomu, aby jste i vy zakusili jeho milost tímto způsobem.

Jaké jsou přínosy zpovědi?

1. Zpověď nám pomáhá lépe se poznat.

Sv. Augustín a nezpočet dalších svatých a učitelů církve hovoří o důležitosti poznání sebe sama. Skrz sebe-poznávání si uvědomíme, jak jsme padlí a jak velmi potřebujeme Boží pomoc a milosrdenství v našem životě. Častá zpověď nám pomáhá zpoléhat se na to, že Bůh je nablízku aby nás zbavil našich hříchů.

2. Zpověď nám pomáha zbavit se zlozvyků.

Milost, kterou přijímáme skrz svátost smíření nám pomáhá bojovat s našimi nedostatky a pády a přemáhat zlozvyky mnohem efektivněji, než kdybychom se o to snažili bez svátostné milosti.

3. Zpověď nám přináší pokoj.

Vina hříchů, které pácháme, způsobuje, že se cítíme vnitřně zmatení a ztrácíme radost a pokoj. Když skrz kněze uslyšíme Boží slova odpuštění, tohle břemeno je od nás vzato a znovu tak můžeme pociťovat pokoj v našem srdci i duši; pokoj, který pramení z blízkého vztahu s Ježíšem.

4. Zpověď nám pomáhá stávat se svatějšími, víc podobnými Ježíši.

Ježíš byl dokonale pokorný, dokonale velkorysý, dokonale trpělivý, dokonale milující… byl dokonalý úplně ve všem! Nepřejete si také být pokorný, velkorysý, trpělivý a milující jako Ježíš? Svatí napříč historii cítili tuto touhu a přistupovali ke zpovědi velmi často, aby byli díky téhle svátosti proměňováni na lidi, kteří se čím dál tím víc podobají Kristovi. Malé podoby Kristovy – to jsou svatí!

5. Zpověď posilňuje naši vůli.

Bůh posilňuje naši vůli a sebakontrolu po každé zpovědi, abychom byli schopni odolat pokušením, kterým musíme denně čelit. Jsme víc odhodláni následovat Boží vůli a ne naše vlastní rozmary.

Ovšem, seznam přínosů svaté zpovědi pokračuje mnohem dál, ale aby ste je poznali, musíte jít a žnout! Časté přistupování ke svátosti smíření skutečně mění lidské životy.Co vás zdržuje od usmíření?

Slova rozhřešení jsou opravdu nádherná: “Já tě rozhřešuji od tvých hříchů, ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.” Ježíš na vás čeká aby vám odpustil – jediné, co musíte udělat, je o to odpuštění požádat. Nenechávejte si ujít léčivou sílu zpovědi!

Jaká jsou jiná jména pro tuhle svátost a co znamenají?

Zde Katechismus katolické církve (1422-1424) vysvětluje svátost smíření, její různá jména a milosti, které z tyhle svátosti pramení:

Kristus chtěl, aby celá jeho církev byla svou modlitbou, svým životem a svou činností znamením a nástrojem odpuštění a smíření, které nám získal za cenu své krve. Výkon moci rozhřešovat hříchy však svěřil apoštolské službě. Té svěřil „službu“ usmiřovat (2 Kor 5,18). Apoštol je vyslán ve jménu Krista a sám Bůh skrze něho nabádá a prosí: „Smiřte se s Bohem!“ (2 Kor 5,20).Nazývá se svátost obrácení, protože svátostně uskutečňuje Ježíšovu výzvu k obrácení, návrat k Otci, od něhož jsme se vzdálili hříchem. Nazývá se svátost pokání, protože posvěcuje osobní i církevní proces obrácení, lítosti a zadostiučinění křesťana hříšníka.Nazývá se svátost zpovědi, protože odsouzení, vyznání hříchů před knězem je podstatným prvkem této svátosti. V hlubokém smyslu je také „vyznáním“, uznáním a chválou svatosti Boha a jeho milosrdenství vůči hříšnému člověku.

Nazývá se svátost odpuštění, protože prostřednictvím kněžského rozhřešení Bůh uděluje kajícníkovi „odpuštění a pokoj“.

Nazývá se svátost smíření, protože dává hříšníkovi Boží lásku, která usmiřuje: „Smiřte se s Bohem!“ (2 Kor 5,20). Ten, kdo žije z milosrdné lásky Boží, je ochoten odpovědět na Pánovu výzvu: „Jdi se napřed smířit se svým bratrem“ (Mt 5,24).

Jak se správně zpovídat?

Základní požadavek pro dobrou zpověď je úpřimný úmysl navrátit se k Bohu celým srdcem, stejně jako “marnotratný syn”, a s lítostí vyznat všechny svoje hříchy knězi. Moderní společnost ztratila citlivost na hřích. Jako Kristovi následovníci se musíme snažit rozeznávat hřích v naší každodennosti.

Evangelia nám ukazují důležitost odpuštění našich hříchů. Životy svatých dokazují, že člověk, který zraje ve svatosti má silnější smysl rozeznávat hřích, jeho lítost je hlubší a touha po zpovědi častější. Není divu že svatí byli naplnění radostí! Uvědomili si totiž, že zbavovat se svých břemen skrz svátost smíření je klíčové k tomu, aby mu mohli sloužit s větší láskou a sílou.